Nový začátek!!

25. května 2011 v 13:36 | Veri
Rozhodla jsem se začít znovu,a to tak že ze vším všudy se svojí nejlpší kamarádkou Luckou(Luci) jsme se rozhodli založit novou stáj DSAU Poulain kam si vezmu své nejdraží koně(počítám že jich bude okolo 40+hříbata).Tady najdete seznam všech koní které půjdou pryč vzít si je můžete úplně zadarmo.Jen to sem napište,prosím
Hřebci A1/1
klusáci
Klisny A1/1
klusáci
Ostatní hřebci
Ostatní klisny
 

Beyond Princess-příběh

22. května 2011 v 18:32 | Veri
Bylo už pozdě večer a já zasedla ke svému noťáskovi.Je to už dlouho co jsem hledala šampionku a přece jsem nic nenacházela.Procházela jsem nabídku tříletých koní a upoutal mě jeden obrázek.Klisna na něm byla pohublá,samý šrám ale mě stejně připadala jako hvězda mezi roštím.Začala jsem o hledat informace o téhle mladé klisně.Její původ byl vynikající měla až překvapivě dobrou stavbu těla a dokonce i nějaké úspěchy tenhle pokald se jmenuje Beyond Princess.Po pár dnech jsem se rozhodla a zavolala na adresu uvedou na stránce.Majitelé tříleté kobylky okamžitě souhlasili a tak jsem se hned druhý den zbalila a odletěla do Japonska.Musím uznat že vyznat se v Tokiu je umění poprosila jsem taxíkáře aby mě odvezl přímo do stáje a jemu trvalo celou hodinu než mě dovezl na malou farmu s příhodným názvem Aratana Hajimari(česky Nový Začátek).Když jsem vystoupila z auta první co jsem uslyšela bylo koňské ržání.Vešla jsem na pozemky a zeptala se prvního ošetřovvatele kde bych našla majitele-ten chlapec(byl totiž docela mladyý)mě zavedl do jedné ze stájí.Muž se na mě otočil a okamžitě se mi znelíbil měl pichlavé oči plné nenávisti.Řekla jsem mu kdo jsem a co chci a on mě zavedl mě k jednomu z boxů,nahlédla jsem dovnitř a spatřila jsem snad to nejubožejší stvoření na Zemi.Klisna která se tiskla k zadní stěně boxu mi připadala dost pohublá a nejen to měla i spoustu odřenin po zadní noze jí stékala krev.Zděsila jsem se ale všechno to co jsem viděla mi bylo jedno stále jsem klisně chtěla alespoň pomoct od no od tohohle všechno.Začaal jsem se s jejím majitelem.Dohodli jsme se na 500 jenech(tedy v korunách:10.610 Kč) byla to až směšná cena ale uvědomila jsem si jak hnusné je prodávat koně vyčíslíte to co milujete a pak to nabídnete někomu jinému je to tak bezsrdce tak kruté už jenom k těm koním.Okamžitě jsem kobylku koupila jenže co teď?V cizím městě,v cizím státě a s ubohou kobylkou.Bylo mi jasné že převést ji do Česka by teď byla sebevražda a proto jsem se rozhodla zavolat jedinému člověku kterému jsem tady v Japonsku věřila;Daisukemu Hakuginovi měl obrovskou stáj a já doufala že mi pomůže.Rychle jsem vytočila jeho číslo z telefonu se ozvalo "Haló tady Daisuke Hakugin potřebujete něco?"chvíli jsem přemýšlela jak začít "Dobrý den Daisuke tady Veronika právě jsem koupila kobylku a potřebovala bych ji někde ustájit nemáš místo ve své stáji?"chvíle ticha mi připadala nekonečná až se ozvalo "Víš Veri samozřejmě tě chápu ale bohužel nemám místo ale vím o stáji kde ho mají opravdu dost"chvíli jsem přemýšlela a pak mi to došlo "Myslíš Yakusoku Saigo no nozomi(jedna ze stájí v japonsku,česky Příslib poslední naděje)?"ozval se smích a Daisuke odpověděl "Samozřejmě že myslím za chvíli jsem u tebe kde jsi?"přemýšlela jsem a odpověděla jsem "Slyšel jsi někdy o stáji Aratana Hajimari?"jasně jsem slyšela jak Daisuke zaskřípal zuby "Vidím že to nepočká jsem u tebe do čtvrt hodiny tak na mě počkej".A opravdu za čtvrt hodiny byl Daisuke u mě a chtěl vidět tu klisnu kterou jsem koupila.Dovedla jsem ho k boxu a vyvedla kobylku ven.Daisuke pokýval hlavou "No to seš celá ty zachránkyně ale co s ní chceš teď dělat?"to byla otázka která mě konečně donutila riskovat "No co asi závodit ne?"Daisuke se na mě podíval jako bych si z něj dělala legraci "To myslíš vážně?Na tomhle.."mávl rukou k Princezně a pokračoval "..chceš závodit vždyť se skoro ani neudrží na nohou"řekl Daisuke a já se zasmála "Samozřejmě že ne na tomhle ale na té klsině která vyhrála loni Arima Jubileum"Daisuke se mi podíval do očí "Dobře vidím že to myslíš vážně ale dám ti jednu dobrou radu-nenech se znepokojit neúspěchem věř a dosáhneš nemožného"kývla jsem a společně jsme odvedly Princeznu z jejího vězení.Ale stála před námi jedna překážka-přepravník.Když jsem se jí snažila dovést dovnitř vzepřela se,odvedla jsem jí dál a zašeptala ji do ucha "Neboj se nikdo ti už neublíží.Budu tě chránit a jednou tě všichni budou znát,uvidíš jen mi ted dovol ti pomoct"Ani nevím kde jsem ta slova slyšela možná jsem je i sama vymslela ale kobylka jim naslouchala zase jsem se rozešla k přepravníku kobylka sebou mírně cukla ale to bylo všechno prosté a přitom úžasné.I já s Daisukem jsme nasedly do auta a když jsme se rozjeli směrem k Jokohamě Dai promluvil "Co jsi té kobylce řekla?"zeptal se a já cítila že mu musím zalhat to co jsem Princezně řekla bylo tajemství "Já?Řekla jsem jí že musí být hodná a jít do přepravníku"zasmála jsem se "Opravdu?"podívala jsem se na Daie a kývla,bylo mi jasné že mě vidí.Když jsme konečně dorazili namísto přivítala nás stará fena Akita-inua jménem Natsuhi zachvíli se k fence přidaly i dvojčata Rika a Riko "Jéééé ahoj Veri"zvolala Riko a hned okolo mě začala poskakovat "Ahoj holky"řekla jsem a usmála se "Co jsi nám přivezla?"zeptala se Rika a ukázala na přepravník "Ukátu vám ji až přivedete rodiče ano?"Holky otráveně kývly ale poslechly za chvíli se na příjezdové cestě oběvili i Natsumi a Ryuu Fujisaki.Natsumi vypadala jako vždy nádherně vkasy které měla prstýnkovitě zvlněné až ke kolenům měla svázané ve dvou culících a spíš než ve stáji bych jí asi viděla na přehlídkovém molu,v jejích oříškových očích to jiskřilo radostí.Ryuu měl černé vlasy poházené všude u nás by jsme asi řekly že má na hlavě vrabčí hnízdo ale jemu to naprosto slušelo,i jeho ledově modré oči jiskřili.Rika i Riko vedle nich poskakovaly až jim blond vlasy létali skoro všude jejich modré oči vyzařovali radost jejich tajné poznávací znamení bylo to že Rika měla tmavě modré naušnice zatímco Riko měla svítivě zelené.Zatímco dívky okolo nás běhaly,skákaly a no skrátka dováděli my jsme si zatím povídali až jsme se dostali k mému pokladu a rozhodla se že je čas jim kobylku ukázat.Otevřela jsem přepravník a vyvedla kobylku po rampě dolů.Všichni se dívaly "Chudinka"řekla Rika a pomaličku šla ke klisně byla sice dost malá ale Princezna k ní sklonila hlavu a nechala se konejšit.Natsumi a Riko napodobili Riku a šly se s kobylkou seznámit.Ryuu se ale obdivně díval na mě "Opravdu si myslíš že z ní něco vykresář?"zeptal se mě a já před ním nedokázala nic zatajit "Víte ze začátku jsem jí chtěla jen pomoct z toho vězení ve kterém žila ale potom se mi nějak dostala do srdce znám ji sice pár hodin ale já věřím nevím jestli na ní stačím ale vím že ona je šampionka"chvíli jsem se Ryuuovi dívala do očí a on promluvit "Chápu co tím myslíš i já jsem znal koně s podobným osudem jmenuje se Supesharu také jsem mu chtěl jen pomoct ale dostal mě,potom jsme začali trénovat a vítězit a teď je z něj úžasnej plemeník a pro mě jezdecký kůň-jestli chceš předstvím ti ho.."kývla jsem hlavou a Ryuu pokračoval "..Co s ní chceš podniknout jako první"zamyslela jsem se "Nejdřív vás chci poprosit o ustájení.."Podívala jsem se Ryuuovi do očí "To je samozřejmost"usmála jsem se a pokračovala "..A chtěla jsem ji nechat ať si tady zvykne a chtěla jsem se zeptat nemáte nějaký box který má volný přístup k výběhu?"čekala jsem a Ryuu brzy odpověděl "Jo máme potom ji tam zavedeme"kývla jsem a pokračovala "Potom se s ní seznámím a skusím na ní jezdit,potom ji vezmu do terénu a potom na dráhu"Ryuu chvíli přemýšlel a zamyšleně řekl "Připomínáš mi mě také jsem měl velké plány,myskím se Sharem,ale ty to máš doopravdy promyšlený tak jo zavedeme tuhle Princeznu do stáje"kývla jsem a vzala jsem si od Riki vodítko,velice neochotně mi ho podala.Došli jsme až k překrásnému boxu s velkým výběhem vpustila jsem klisnu dovnitř a ona se slastně vyválela.Nechali jsme ji ať si zvykne.
Hned druhý den ráno jsem za kobylkou zašla a vyhřebelcovala,dávala jsem pořádný pozor na šrámy,odpoledne jsme ji chtěli vzít ke stájovému veterináři ale ještě nejdřív jsem se s ní chtěla seznámit.Šla jsem do výběhu a ona mě následovala měla jsem u sebe lonžovací bič a tak jsem jím práskla do vzduchu klisna se vylekala a rozběhla se pryč ode mě,schovala jsem bič za záda a následovala ji opět jsem práskla do vzduchu tentokrát několikrát za sebou to už klisna byla v klidu,pochopila že ji nechci ublížit.Zahodila jsem bič daleko od sebe a sedla jsem si na zem.Dívala jsem se do trávy a brzy jsem za sebou uslyšela koňský dech,Princezna se přišla podívat co je zajímavější než ona.Koukla se mi přes rameno a já ji něžně pohladila po čumáku.A v tomto okamžiku se z nás stali kamarádky.Za chvíli nás našla Rika a pozorovala nás "Vezmeš jí k Hontoni?"zeptala se mě "Ke komu?"naprosto jsme nechápala kdo je ta Hontoni? "to je naše veterinářka,myslím že se téhle krásky nemůže dočkat"Rika si všimla mého tápajícího výrazu "Tady se totiž nic neutají a včera se šlo na Princeznu podívat opravdu hodně lidí"usmála jsem se a zašeptala kobylce "no tak to vidíš ty jsi slavná"Princezna pokývala hlavou jakoby souhlasila a my dvě s Rikou jsme se rozesmály.Vstala jsem a došla do stáje pro ohlávku a vodítko když jsem se otořila čekalo na mě překvapení Princezna totiž zvědavě koukala co to provádím pohladila jsem ji po hlavě a nasadila ji ohlávku a připla vodítko potom jsem ji odvedla ze stáje a Rika nás zavedla na klinku.
"Dobrý den jmenuji se Hontoni Shinkokuna a tohle musí být Beyond Princess"Kývla jsem a podala mladé veterinářce vodítko "Tak se na tebe poíváme"Hontoni začala provádět řadu vyšetření a nakonec nám řekla že s kobylkou to vůbec nevipadá špatně měla jen pár oděrek a škrábanců které se za pár dní zahojí.Rána na noze byla poměrně čerstvá a jelikož byla i desinfikována měla se i ona brzy zahojit jediné co Hontoni dělalo starosti byla její pohublost dala mi jakýsi doplněk stravi který by jí měl pomoci s dodáváním vytamínů a doknce dodával i výživu pro srst která potřebovala také docela pomoct protože na několika místech byla vytrhaná a byla naprosto bez lesku.Byla jsem ráda že na tom není špatně a že se její stav zlepšuje...
Kdyby jste srovnávali Princeznu teď a před měsícem ten rozdíl vás uhodí do očí oproti malé,vyhublé kobylce se škrábanci a velice ošklivou srstí teď přede mnou ustála klisna která nebyla ani tlustá ani hubená-no prostě akorát,srst se jí nádherně leskla a její oči nebyly úzkostlivé ale plné radosti,a přede mnou ležel velice těžký úkol ikdyž v podstatě na tom nebylo nic těžkého.Poprvé si sednout na kobylku a rozhodnout o její budoucnosti.Ryuu mi pomohl do sedla Princezna sebou mírně škubla ale já ji poplácala a zašeptala "Snaž se a pro tebe udělám co budu moci opět budeš nejlepší po tom toužíš viď?Uvidíš jsem to jen já a ty ukaž mi co umíš!!"ikdyž okolo nás bylo spoustu lidí byla jsem si jistá že mě neslyšely.Pobídla jsem klisnu do kroku,rozešla se naprosto poslušně potom klus také bez problémů a nakonec jsem v kruhovce i zacválala dostala jsem chuť se pořádně projet "Ryuu,Natsumi co myslíte mohli by jsme skusit jet do terénu?"chvíli jsem čekala na odpověd a nakonec jsem se dočkala "Když vezmeš Riku a Riko sebou můžeš"kývla jsem a počkala až k nám dívky dojedou na svých koních Suguretě a Warui.Sugureta byla dcera Supeshara a byla to po něm vraná kobylka.Zato Warui byla úplně jiná bílá a nikdo neznal její původ na krátkých dráhách ovšem neměla konkurenci.Rozjeli jsme se s dívkami k nedalekému lesíku.Klisny jsme pobídly do klusu.Když jsme dojeli docela hluboko Rika dostala nápad že by jsme si po celkem velké a prostorné cestě mohli uspořádat dostihy.Já i Riko jsme souhlasili a Rika nás navigovala ke startu.Brzy jsme všechny tři stály na startu a čekaly jsme až Rika odstartuje "Teď!!"vykrřikla a všechny pobídly své koně dopředu.Pricezna už závodila ale nebylo to nic proti oboum zkušeným kobylkám.Začala jsem jí masírovat a hladit a ona zabrala pár skoky jsme předjely Riko na Warui potom už nám zbývala jen Rika.Tiše jsem šeptla "Zvládneš to" na víc jsem se nezmohla a ona ať se to zdálo neskutečné ještě zrychlila.a brzy jsme předjely i Riku na Suguretě a potom už si moc nepamatuju,vím jen že se blížil cíl našeho závodu a tak jsem se zvedla v sedle a sesedla abych Princeznu vykrokovala.Za chvilku nás doběhli i Riko a Rika a koukaly na mě jak na zázrak "Teda věděla jsem že je v ní hodně ale tohle jsem nečekala!"Zvolala Rika a teď jsem na ně pro změnu koukala já jak vyvoraná.Rika můj pohled zachitila,zasmáala se a řekla "Totiž trochu jsme zkoumaly a zjistili jsme si její původ lépe řečeno linii její matky a našli jsme v jejím rodokmeně Supeshara to znamená že má nejvěčí předpoklad být nejlepší!"dívala jsem se na ty dvě a vykoktala "Teda tak jo půjdeme do stáje co říkáte?"obě kývly a rozešli jsme se do stáje a já ticounce zašeptala do ucha "Už se nám plní naše přání vydrž".
Druhý den jsme se s Princeznou roztrénovali na dráze a musím uznat že to bylo jako sedět na raketě takovýhle tréninků jsme ještě měli pár a konečně jsem se rozhodla vzít Princeznu domů.Když přišel den odletu všichni;Ryuu,natsumi,Rika i Riko byli smutní z loučení se s tímhle malým pokladem.Rozloučili jsme se a my dvě jsme odjeli na letiště.
Doma.Ano po dlouhých třech měsících jsme byli u nás ve stáji a já se dívala jak má šampionka spásá trávu ve výběhu.Trénink byl součást nás i našeho života.Pozdě večer jsem opět zalezla k noťasovi a prohrábavala závody a najednou jsem to zahlédla na VZ Thoroughbred závod nazvaný Monee Valley-měla jsem ještě dva koně které jsem i z Beyond Princess přihlásila.Věřila jsme jí.
A nadešel den závodu já startovala na Beyond Princess ikdyž jsme patřili k největším outsiderům mě to nevadilo.Princezna se s každým koněm ve výběhu pozdravila-to bylo úžasné.Nasedůa jsem na ní a spolu s ostatními koňmi jsme se vydali k startovním boxům,měli jsme startovní číslo 2 a startovalo 11 koní samí nabušení experti,samozřejmě.V té nekonečně dlouhé chvíli před startem jsem Princezně zašeptala do ucha "Vím že jsi nejlepší,ukaž i ostatním co mě připadá jako samozřejmost,ukaž jim vervu a zapálení jaké patří tobě-ukaž jim jiskru a oheň" ani nevím kde se ve mě ta slova vzala ale ten den si pamatuji naprosto doslova.A za chvíli se ozval startovní výstřel boxy se rozletéli a bylo to.Chvíli nám trvalo než jsme se vyhrabali z boxu.Bylo to neskutečné všichni koně se nacpali vedle sebe a más mechali za sebou,byli jsme poslední nebo nějak tak a já to nechápala celé pole koní bylo roztahané ale my jsme byli nejdál.Drželi jsme se vzadu a uprostřed.Naklonila jsem se blíž ke krku a povolila otěže.Už zbývalo asi 750 metrů do cíle a já už to chtěla vzdát ale ne z posledních sil jsem zašeptala "No tak vzpomeň si někde přece máš ten oheň ukaž ho udělej to prosím...apson pro mě"Princezna zastříhala ušima a zabrala a pak už to jelo nejdřív jsme předběhly ty kteří byli přednáma a pak jsme zaůtočili na Zennyatu která vedla už od začátku a předběhly jsme ji opravdu a nefalšovaně a rozběhli se plným tempem za námi se hnal Wild Storm ale naštěstí to nezvládl vyhrály jsme.Já.My.Vyhráli jsme!!Sesedla jsem a obstoupili mě reportéři já je odpálkovala pouhým teď ne a snažila se dostat do stájí.Když jsem konečně stála vedle Beyond Princess bylo to při focení.Konečně v noci,doma ve stájí jsem si lehla na slámu a pronesla ke kobylce "Teď a tady ti slibuji že ty jednou budeš nejlepší možná to nebude dnes ani zítra ale jednou bude znát každý tvé jméno.Beyond Princess"
A nemyslete si že to byla pouze slova myslela jsem to vážně!!

VELKÝ PRODEJ NAŠICH KONÍ

15. května 2011 v 13:22 | Lulu a Veri
*2007
Klisny A1/1
*2008
Klusáci
Klisna
*2008
hřebec
*2007
Ostatní
AQH *2007
Achaltekin. *2004
APH *2010
Irský cob *2000
KWPN *2008
Hannover *2011
KWPN *2005
Arab.plno.*2010
Hannover *
Andalus *
Hannover *
Hannover *
KWPN *
Andalus *
KWPN *